Plísně v bytech, v domech, na fasádách

V posledních letech přibývá domů s šedými, zelenými, hnědými a černými útvary, které jsou výrazně viditelné právě na nových světlých fasádách. Barevné znehodnocení fasád je způsobeno rostoucími plísněmi a dalšími organismy, zejména řasami. Nárůsty mikroorganismů zhoršují estetický vzhled budov a podílejí se na degradaci omítek.

Nejčastěji se objevují na fasádách zateplených domů v různých intervalech (většinou pět a více let) po realizaci. Sílící tlak na energetické úspory a ochranu životního prostředí vede k rozsáhlému zateplování stávajících budov, a tak lze očekávat, že se počet zateplených budov bude stále zvyšovat. A tím i budov s rostoucími mikroorganismy na fasádách.

Nezbytnou podmínkou pro růst a množení mikroorganismů na fasádách domů ve venkovním prostředí je vlhkost. Významným faktorem, který podporuje dlouhodobý a nerovnoměrný výskyt vlhkosti následovaný růstem organismů na fasádách, je skutečnost, že povrchová vrstva zateplené budovy není ani trochu (oproti stavbám nezatepleným) zahřívána v podzimních, zimních a jarních měsících teplem unikajícím z objektu. Ukazuje se, že čím silnější je vrstva izolace (nejčastěji extrudovaný polystyren), tím více je problémů s vlhkostí na povrchu fasády.

K výskytu vlhkosti na povrchu fasádních systémů dochází vlivem kondenzace vzdušné vlhkosti.

Z povrchu fasád, na nichž se plísně rozmnožují, se uvolňuje do ovzduší velké množství spor. Spory se při větrání mohou dostat i do vnitřního prostředí bytů a domů. Vzhledem k tomu, že spory uvolňované do ovzduší plísněmi rostoucími na fasádách domů patří většinou k nejčastějším alergenům, je pobyt v takovém prostředí pro citlivé osoby skutečnou zátěží.

růst plísní na fasádě domu

Základním hygienickým doporučením je, aby se ve vnitřním prostředí člověka nevyskytovaly nárůsty plísní na površích. To znamená odstranění stavební závady nebo změna užívání bytu (nejčastěji více větrat).

Nárůsty stávajících plísní je nutné odstranit. K tomu se používají dezinfekční přípravky. U poškození většího rozsahu je vhodné svěřit práci odborným firmám.

Dezinfekce míst napadených plísněmi se vždy provádí mokrou cestou tak, aby se spory plísní nemohly uvolňovat do ovzduší. Menší plochy (skvrny) je možné stírat tkaninou namočenou do dezinfekčního přípravku až do vyčištění.

Dezinfekci je vhodné provádět při otevřeném okně, není-li to možné, tak ihned po ní je nutné místnost vyvětrat.

Po dezinfekci (odstranění plísní) je stejně nutným opatřením preventivní ošetření. Je jen velmi málo případů, kdy je samotná dezinfekce dostatečně účinná – problémy s vlhkostí většinou neodezní ihned. I v případě, že je odstraněna příčina růstu plísní, vlhkost v materiálech zůstává a odpařuje se velmi zvolna. I malá vlhkost může být pro růst plísní dostatečným zdrojem vody pro život.

Přípravky s účinkem proti plísním lze v zásadě rozdělit do čtyř skupin:

•  přípravky s obsahem chloru,
• přípravky s obsahem jiných chemických látek,
• biologické přípravky,
• nové typy přípravků, nová generace nátěrových hmot.

Většina přípravků s obsahem chloru (chlornanů) má jen dezinfekční účinek. Zahubí plísně rychle, ale ty velmi brzy rostou na ošetřených místech znovu. Tyto přípravky nemají žádné preventivní působení. Při jejich užívání je větrání více než nutné. Používání těchto přípravků poškozuje i zdivo. Do zdiva se dostanou chloridy (hygroskopické soli), které přijímají vodní páru ze vzduchu a zadržují ji v kapalné formě, čímž se zvyšuje vlhkost zdiva, někdy i velmi výrazně. Chloridy vytvářejí bílé neestetické výkvěty na omítkách. Není ojedinělé, že jsou tyto krystaly solí považovány za „nový druh plísně“ a opětovně likvidovány stejným přípravkem! Rozdíl mezi chloridy a „novým druhem plísně“ se pozná snadno – chloridy jdou ze zdiva lehce odstranit zametením nebo vysátím.

na zdi opakovaně ošetřovaná přípravkem s obsahem chlornanů jsou vidět krystaly chloridů

Přípravků s obsahem jiných chemických látek je na trhu celá řada. Vybírat dezinfekční i preventivní přípravek je vhodné tak, aby byly navzájem kombinovatelné, nejlépe od jednoho výrobce.

Biologické přípravky proti plísním využívají mezidruhový parazitismus. Mají jednu velkou nevýhodu. Nejsou to přípravky dezinfekční, ale preventivní a s chemickými dezinfekčními přípravky nejdou kombinovat. Plísně s nimi nezahubíte. To je důvod, proč po jejich použití brzy rostou plísně na zdech znovu.

plísně rostoucí na zdi po ošetření biologickým přípravkem

Na trhu je v současné době mnoho nových přípravků. Velkou nadějí jsou prostředky s nanosloučeninami (sloučeninami s částicemi velikosti nanometrů, tj. 10^-9 m).

Používejte dezinfekční i preventivní protiplísňové přípravky bezpečně. Před použitím si vždy pozorně přečtěte informace o přípravku na obalu.

Všechny dezinfekční i preventivní přípravky ztrácejí časem účinnost. Vhodnějším opatřením než jejich opakované užívání je odstranění příčiny růstu plísní.

Viditelné nárůsty plísní různého zbarvení na zdech nebo i předmětech jsou husté porosty těchto mikroskopických hub a jsou vždy doprovázeny vysokou koncentrací spor plísní v ovzduší, která i mnohonásobně převyšuje jejich koncentrace ve venkovním prostředí.

Vlhkost na površích je základní podmínkou pro růst plísní v interiéru. Zdrojem vlhkosti (obsahu vody) ve stavebních materiálech je voda vniklá do objektů v důsledku stavební závady (zatékání, vzlínáním půdní vlhkosti) nebo havárie (prasklé vodovodní potrubí, vyplavení sousedy).  

V současné době se plísně v bytech vyskytují nejčastěji v důsledku nevhodného užívání bytu (nedostatečné větrání a nedostatečné vytápění) po instalaci nových těsných oken. Nová těsná okna neumožňují výměnu vlhkého vzduchu z místnosti za méně vlhký venkovní vzduch škvírami a netěsnostmi kolem okenních rámů. Neodvětraná vodní pára z ovzduší kondenzuje a vsakuje se do zdí bytů.

Riziko výskytu plísní v bytech se zvyšuje:

1. v místech, kde je snížená tepelněizolační schopnost části obvodové konstrukce (tepelný most). K tomu dochází v nezateplených nebo nevhodně zateplených objektech.
2. v bytech, ve kterých se suší prádlo či provádějí jiné činnosti spojené s odpařováním vody (pěstování květin, chování rybiček v akváriích atd.).
3. v malých bytech, které užívá více osob.

Voda se může vsakovat do porézních materiálů. Tak může dojít i k plesnivění textílií nebo dřevovláknitých desek. Na neporézních nebo málo porézních materiálech zabezpečují  kondenzované mikrokapičky vody spolu s drobnými organickými nečistotami z ovzduší také vhodné podmínky pro růst plísní.

plísně rostoucí na zdech v bytě

plísně rostoucí na dřevovláknité desce

plísně rostoucí na kožené bundě

plísně na povrchu kuchyňského nádobí

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném opadu a v půdě. Mohou růst v širokém rozmezí teplot, většinou rostou dobře při teplotě kolem 25 ^°C. Proto se plísním nejvíce daří v přírodě od jara do podzimu a po celý rok v domech s vlhkými zdmi. Na zdech jsou živinami pro plísně mikročástečky organické hmoty z ovzduší.

Plísně však dokáží růst a rozmnožovat se i při teplotách pod 10 ^°C, známe je rostoucí např. i na potravinách v lednici. Takže mohou růst i na zdech bytů. ve kterých se příliš netopí.

Plísně se rozmnožují rozrůstáním mycelia a sporami. Spory jsou rozmnožovací útvary plísní. Po dopadu spory na vlhké místo s živinami začne spora plísně klíčit, poté roste a vytváří reprodukční orgány. Z nich jsou do okolního prostředí uvolňovány zralé spory. Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Vysoké koncentrace spor plísní v ovzduší jsou pro zdraví člověka nebezpečné, protože může dojít ke vzniku alergického onemocnění včetně astma bronchiale. Alergie ovlivňuje průběh řady infekčních onemocnění. Obecně lze říci, že alergici jsou k infekcím vnímavější a infekce u nich mohou mít těžší průběh. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i jinými způsoby. Při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Některé druhy plísní mohou způsobit i velmi závažná onemocnění, např. po vdechnutí spor patogenních druhů plísní mohou v tělních orgánech spory vyklíčit a růst, což se projeví orgánovými mykózami. Rozvoj těchto patogenních druhů  může vyvolávat i na povrchu těla různá kožní onemocnění, záněty oční rohovky a další.

klíčící spory plísní, pozorování mikroskopem

plísně rodu Penicillium rostoucí na zdi, pozorování mikroskopem

 plíseň Aspergillus versicolor →  reprodukční orgány a spory, pozorování mikroskopem

​

Vážení čtenáři, děkuji za váš zájem o tyto stránky. Už je vás více než 122 tisíc. Doufám, že zde nacházíte to podstatné, co vás zajímá a co souvisí s výskytem plísní ve vaših domovech. Pokud ne, napište mi, ráda text doplním.

Kateřina Klánová

Likvidace plísní na zdech atd
O plísních si můžete přečíst v dalších kapitolách. Většinu z vás však nejvíc zajímá, jak plísně odstranit.

Návod na odstranění plísní

Místa s viditelnými plísněmi ošetřit dezinfekčním roztokem (dezinfekce, likvidace) nejlépe postřikem a to s přesahem asi 0,5-1 m přípravkem určeným k likvidaci plísní. Při práci důkladně větrat!
Poté hadrem namočeným ve stejném přípravku setřít místa s plísněmi i přilehlé oblasti, hadr po použití vyhodit.
Po 24 hodinách působení přípravku a odstranění plísní znovu navlhčit přípravkem a malbu seškrábat s přesahem. Je nutné odstranit plísně na povrchu (které vidíme) i podhoubí plísní (které nemůžeme vidět).

Na vydezinfikovaný a očištěný povrch aplikovat přípravek s preventivním účinkem proti plísním.
Preventivní přípravky jsou obsaženy v některých malířských barvách (uvedeno na obalu).
Do běžného malířského nátěru lze přidat přípravek s preventivním účinkem proti plísním (návod je uveden na obalu přípravku).
Je možné vymalovat běžným malířským nátěrem a poté malbu přetřít průhledným ochranným nátěrem Laget Samurai G, který svým složením zamezuje výskytu plísní.

pozorování mikroskopem – plísně rostoucí na zdivu a jejich podhoubí vrostlé do malby

RNDr. Kateřina Klánová, CSc.
Zdravotnictví, hygiena.
Měření a hodnocení bakterií a plísní, stanovení příčin a návrhy sanace.
katerina.klanova@seznam.cz